|
|
Analýza a agregace dat Parlamentu ČR
Talašová, Irena ; Burget, Radek (oponent) ; Očenášek, Pavel (vedoucí práce)
Cílem této práce je vytvořit různé statistiky a přehledy o fungování Parlamentu ČR v rámci jeho legislativní činnosti. Data pro tyto statistiky jsou získávána ze stránek Parlamentu a ukládána do databáze. Uživateli jsou výsledky prezentovány především ve formě tabulek, grafů a dalších metod na veřejně přístupné webové stránce. Výsledky by měly být co nejpřehlednější, nejsrozumitelnější a poskytovat zajímavé a netradiční informace.
|
|
|
Mayersnův vektor v ekonomii
Karmazin, Alexandr ; Vašík,, Petr (oponent) ; Hrdina, Jaroslav (vedoucí práce)
Bakalářská práce je zaměřená na koaliční hry v teorií her. Na začátku práce jsou definované důležité pojmy, které se tyto hry popisuji. Další částí práce je taktéž aplikace těchto poznatku na reálné situaci, konkrétně se jedná o určení vyjednávací síly politických stran v ČR pomoci Myersnovy hodnoty. Součástí práce je taktéž vlastní aplikace vyvinuta v matematickém software Matlab pro výpočet této hodnoty.
|
|
|
Změna volebního zákona do Poslanecké sněmovny v roce 2021 a její dopady
HLADÍKOVÁ, Barbora
Bakalářská práce "Změna volebního zákona do Poslanecké sněmovny v roce 2021 a její dopady" se zabývá vývojem volebního zákona do Poslanecké sněmovny od vzniku samostatné České republiky po současnost. Cílem práce je zaměřit se na změnu volebního zákona v roce 2021. Teoretická část čerpá z odborné literatury a je věnována podobě volebního systému do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky od 90.let po současnost. Práce se zaměřuje především na změnu v roce 2021, proto práce obsahuje předvolební politickou situaci a dále jsou uvedeny konkrétní změny, které byly schváleny a jaký dopad změny měly na výsledky voleb. Praktická část je ve formě výpočtů, které ukážou, jak hodně změna volebního zákona ovlivnila výsledky voleb, respektive rozdělení jednotlivých mandátů mezi kandidující strany. Výpočet se tedy konkrétně týká srovnání původního přepočtu podle D'Hontova dělitele a nového přepočtu podle kvóty Imperiali.
|
|
|
Mediální obraz poslanců v českém denním tisku
Sůsa, Richard ; Just, Petr (vedoucí práce) ; Charvát, Jakub (oponent)
1 Abstrakt Diplomová práce Mediální obraz poslanců v českém denním tisku se zaměřuje na posouzení faktorů, jež ovlivňují podobu vyobrazení poslanců Parlamentu České republiky v médiích. Výzkum probíhá na základě analýzy přibližně tří let novinových vydání mezi lety 2018 a 2021, jejichž vzorek je sestaven metodou konstruovaných týdnů. Zkoumány jsou čtyři nejčtenější české deníky - Blesk, Mladá fronta DNES, Metro a Právo. Výzkum sleduje charakteristiky poslanců vztažené k zastávané funkci i některé neinstitucionální vlivné faktory. Výzkum mírně ztenčuje soubor poslanců vykonávajících mandát, neboť do něj nejsou zařazeni poslanci zastávající současně funkci ve vládě České republiky. Jejich přítomnost by mohla ovlivnit měření, jež se soustředí na představitele moci zákonodárné. Úvodní teoretické kapitoly se věnují vazbám mezi obvyklými pracovními činnostmi novinářů a politických aktérů. Přibližují též postavení Poslanecké sněmovny jako hlavního zákonodárného orgánu v ústavním pořádku země. Mediální výstupy jsou analyzovány kvantitativní obsahovou metodou, jejíž interpretační možnosti následně rozšiřuje regresní analýza. Umožňuje odhalit relativní váhu jednotlivých posuzovaných institucionálních a neinstitucionálních charakteristik a zjistit, které jsou určující pro formování mediálního obrazu a které naopak...
|
|
|
Obsahová analýza vysílání České televize před volbami do PSP ČR 2021
März, Michäel ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá otázkou dodržování principů objektivity ve vysílání České televize, a to konkrétně její zpravodajské relaci Události a sérií předvolebních debat v období jednoho měsíce před konáním voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR konajících se na podzim 2021. Výzkum byl prováděn metodou kvantitativní obsahové analýzy, jejíž předmětem zkoumání se staly promluvy zástupců kandidujících hnutí a stran, konkrétně jejich četnost a délka napříč oběma sledovanými pořady. Dále se analýza zajímala o přítomnost hodnocení subjektů v projevech členů redakce České televize, valencí v debatách pokládaných dotazů, promluvami externích mluvčích v pořadu Události a také tematickými agendami a s nimi spojeným prostorem, který byl jednotlivým kandidujícím subjektům ve sledovaném vzorku vysílání poskytnut k vyjádření.
|
|
| |
|
| |
|
|
Důvěra ústavním institucím v červenci 2021
Červenka, Jan
V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v červenci 2021 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním institucím. Prezidentovi i vládě důvěřuje shodně 37 % Čechů. Poslanecká sněmovna má důvěru 29 % a Senát 34 % veřejnosti. Nejvyšší důvěře se těšili starostové (67 %) a obecní zastupitelstva (63 %). S politickou situací bylo spokojeno 13 % občanů, nespokojenost vyjadřovala polovina (50 %) veřejnosti.
|
|
|
Volební model v červenci 2021
Pilnáček, Matouš
V šetření realizovaném v červenci 2021 CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: volební model a stranické preference. Volební model naznačuje předpokládané výsledky hypotetických voleb do Poslanecké sněmovny PČR v období konání výzkumu. Stranické preference vypovídají o sympatiích k politickým stranám v souboru všech občanů s volebním oprávněním, tj. i těch, kteří k volbám nepůjdou nebo nevědí, koho by volili.
|
|
|
Důvěra ústavním institucím v červnu 2021
Červenka, Jan
V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v červnu 2021 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním institucím. Prezidentovi důvěřuje 29 % Čechů, vládě 28 %. Poslanecká sněmovna má důvěru 21 % a Senát 27 % veřejnosti. Nejvyšší důvěře se těšili starostové (60 %) a obecní zastupitelstva (58 %). S politickou situací bylo spokojeno 12 % občanů, nespokojenost vyjadřovaly téměř tři pětiny (59 %) veřejnosti.
|
host ::
RSS.